Hľadaný výraz: luke 20, Preklad: Český - Bible 21, Počet výsledkov: 1
| 1 Jednoho dne, když učil lid v chrámě a zvěstoval evangelium, přišli vrchní kněží, znalci Písma a starší 2 se slovy: "Řekni nám, jakým právem to děláš? Kdo tě k tomu zmocnil?!" 3 Odpověděl jim: "Já se vás také na něco zeptám. Povězte mi, 4 byl Janův křest z nebe, nebo z lidí?" 5 Začali se spolu dohadovat: "Když řekneme, že z nebe, řekne nám: ‚Tak proč jste mu nevěřili?' 6 Když řekneme, že z lidí, všechen lid nás ukamenuje, protože jsou přesvědčeni, že Jan je prorok." 7 Nakonec mu řekli: "Nevíme, odkud." 8 "Ani já vám tedy neřeknu, jakým právem to dělám," odpověděl jim Ježíš. 9 Tehdy se obrátil k lidem a vyprávěl jim toto podobenství: "Jeden člověk vysadil vinici, pronajal ji vinařům a na dlouho odcestoval. 10 V příslušný čas pak poslal k těm vinařům služebníka, aby mu dali díl z úrody vinice. Vinaři ho však zbili a poslali pryč s prázdnou. 11 Poslal tedy dalšího služebníka. I toho však zbili, zohavili a poslali pryč s prázdnou. 12 Poslal tedy třetího, ale i toho zranili a vyhnali. 13 Nakonec si pán vinice řekl: ‚Co mám dělat? Pošlu svého milovaného syna. Snad se před ním zastydí.' 14 Když ho ale vinaři uviděli, domluvili se spolu: ‚Tohle je dědic. Zabijme ho, a dědictví bude naše!' 15 Pak ho vyvlekli z vinice ven a zabili. Co tedy s nimi udělá pán vinice? 16 Přijde, ty vinaře zahubí a vinici dá jiným." "To snad ne!" zvolali, jakmile to uslyšeli. 17 Podíval se na ně a řekl: "Co tedy znamená to, co je psáno: ‚Kámen staviteli zavržený stal se kamenem úhelným'? 18 Kdokoli na ten kámen padne, ten se roztříští. Na koho ten kámen padne, toho rozdrtí." 19 Znalci Písma a vrchní kněží se ho v tu chvíli chtěli chopit, ale báli se lidu. Poznali totiž, že to podobenství vyprávěl o nich. 20 Dali ho tedy sledovat. Poslali špehy, kteří se měli tvářit jako spravedliví a snažit se ho chytit za slovo, aby ho mohli vydat vládě a pravomoci římského prokurátora. 21 Zeptali se ho: "Mistře, víme, že mluvíš i učíš správně a že nikomu nestraníš, ale pravdivě vyučuješ Boží cestě. 22 Je správné dávat císaři daň, nebo ne?" 23 Ježíš poznal jejich záludnost. Řekl jim: 24 "Ukažte mi denár. Čí nese obraz a nápis?" "Císařův," odpověděli. 25 "Dejte tedy císaři, co je císařovo, a Bohu, co je Boží," řekl jim. 26 A tak ho nedokázali veřejně chytit za slovo a v úžasu nad jeho odpovědí zmlkli. 27 Tehdy k němu přišli někteří ze saduceů (kteří popírají vzkříšení) a zeptali se ho: 28 "Mistře, Mojžíš nám napsal, že když ženatý muž zemře bezdětný, má si jeho ženu vzít jeho bratr, aby svému bratru zplodil potomka. 29 Bylo sedm bratrů. První se oženil a zemřel bezdětný. 30 Potom si ji vzal druhý, 31 třetí a tak dále. Všech sedm jich zemřelo, aniž by zanechali děti. 32 Nakonec pak zemřela i ta žena. 33 Kdo z nich ji tedy bude mít za manželku, až přijde vzkříšení? Vždyť ji mělo všech sedm!" 34 Ježíš jim odpověděl: "Synové tohoto věku se žení a vdávají. 35 Ti, kdo budou hodni dosáhnout příštího věku a vzkříšení z mrtvých, se už ale ženit a vdávat nebudou. 36 Také už nebudou moci zemřít - budou totiž jako andělé. Jsou to synové Boží, poněvadž jsou synové vzkříšení. 37 A to, že mrtví vstávají, ukázal už Mojžíš u onoho keře, když Hospodina nazývá Bohem Abrahama, Bohem Izáka a Bohem Jákoba. 38 On přece není Bohem mrtvých, ale živých - pro něj jsou živí všichni!" 39 "Mistře, to jsi řekl dobře," poznamenali někteří znalci Písma. 40 Tamti už se ho totiž neodvažovali na nic ptát. 41 Ježíš se jich zeptal: "Jak mohou říkat, že Mesiáš je Davidův syn? 42 Sám David říká v knize Žalmů: ‚Hospodin řekl mému Pánu: Seď po mé pravici, 43 než ti tvé nepřátele k nohám položím.' 44 Když ho tedy David nazývá Pánem, jak to může být jeho syn?" 45 Přede všemi lidmi pak řekl svým učedníkům: 46 "Dejte si pozor na znalce Písma, kteří rádi chodí ve slavnostních pláštích, milují zdravení na tržištích, přední sedadla ve shromážděních a čestná místa na večeřích 47 a kteří vyjídají vdovské domy pod záminkou dlouhých modliteb. Takové čeká nejtěžší trest!" |
